Zase strkám hlavu do oprátky. Už jsem na jednom webu dostal čoud za sicilské kuře, které nebylo sicilské, takže ho najdete pod jménem Smetanové kuře. Ale nedám si pokoj. Budu se dál rozhlížet po receptech, které mě zajímají, a jistě i vás, které mi slibují nějaký zážitek. Ať už v kuchyni samotné nebo u talíře. Jedeme do Baskicka! Vlastně mě inspiroval recept v New York Times, docela specifický, po křížovém hledání jsem narazil na recepty poněkud jednodušší, nebo spíš méně se tvářící jako sofistikovaná záležitost. A stejně slibujících dobré jídlo. V prvním receptu jsou nasazeny chilli papričky, ty mám nyní v kuchyni zakázané, prý moc ostré. No, respektuji, ale s docela těžkým srdcem. Ale tak si vystačíme s tradičními paprikami. To nemůže mít chybu, přece.
Potřebujete: |
- 2 kuřecí stehna
- 1 červenou papriku
- 1 zelenou papriku
- 2 cibule
- 3 stroužky česneku
- 1 bouquet garni
- 3 lžíce olivového oleje
- 3 lžíce rostlinného oleje
- 1 plechovku krájených rajčat
- 100 ml bílého vína
- sůl
- pepř
- Nakrájíme cibuli na půlkolečka, papriky na proužky, nasekáme česnek. Stehna omyjeme a osušíme.
- Na rozpáleném rostlinném oleji opečeme osolená a opepřená kuřecí stehna. Z každé strany určitě tak 5 minut. Opečená stehna dáme stranou a olej vylijeme.
- Do pánve dáme olivový olej. Osmahneme cibuli, až zesklovatí, přidáme nasekaný česnek a mírně opepříme.
- Po chvilce přidáme nakrájená rajčata.
- Zakryjeme a dusíme na mírném ohni asi 20 minut.
- Přidáme nakrájené papriky, promícháme.
- Přilijeme víno.
- Přidáme koření a promícháme.
- Do pánve vrátíme opečená stehna.
- Zakryjeme a dusíme asi 35 minut.
- Podáváme s rýží.
- Můžeme podávát s bramborem.
Tak jsem si prošacoval zdroje veřejné dostupné:
Baskická kuchyně prý patří k nejlépe střeženým tajemstvím evropské gastronomie. Tvrdý národ si bere to nejlepší ze španělské lásky k mořským plodům a francouzské rafinovanosti, aby vytvářel originální kompozice plné chutí a nápadů. Baskové rádi kombinují dary Atlantiku s paprikami, bramborami a rajčaty, ale stejně rádi pracují i s jehněčím či vepřovým masem, které dokáží přeměnit zejména v neodolatelnou šunku, klobásky a další druhy uzenin. Míří se i některé cestovky za místním kulinářským uměním, takže teď už vím, že San Sebastiano, je prý rodiště kulinářské revoluce, která dala vznik známé baskické nouvelle cuisine a kde je největší koncetrace restaurací s michelinskou hvězdičkou na světě. Mají tu i první gastronomickou univerzitu: Basque Culinary Center. Jo a z webu španělských receptů přebírám rovnou celou pasáž: Baskická kuchyně je často nazývána kuchyní inovace nebo kuchyní autora, což znamená, že v sobě nese prvky gastronomie dnešní doby spjaté s autentičností mistrů kuchařů, kteří ji přetvořili bez ztráty identity v gastronomii s fantasií, představivostí a jednoduchou elegancí. Najdeme zde horskou kuchyni připravující pokrmy ze zvěřiny, kuchyni údolí zpracovávající hovězí a vepřové maso, mléko a sýry a kuchyni, jež připravuje skvělé pokrmy z darů moře a která je charakterizována svou jedinečností. Tradiční gastromie tohoto regionu je mimořádně populární a patří mezi ní např. "pipperada", což je baskická zeleninová směs nebo skvělá smažená zelenina - "pisto a la bilbaína". Určitě také nesmí chybět ančovičky, které se nejčastěji smaží - "anchoas fritas" a tuňák v rajčatové omáčce - "bonito con tomate". Lahůdkou, která stojí za ochutnání jsou pak vepřové nožičky v omáčce – "manitas de cerdo a la vizcaína". Tradičním dezertem je "pastel vasco", neboli baskický dort, a nebo hrušky na červeném víně – "peras al vino tinto".