Stačí mít zásobu pomerančů a už za chvíli nevíte, jak s nimi naložit. Třeba. Každý den dostávám jeden pomeranč a třebaže jsou tyhle plody skvělé samy o sobě, nedá mi to, aby se s nimi nedalo udělat ještě něco fajnovějšího. Což takhle sorbet?
Sorbet sám sobě má dlouhou historii, ve zkratce můžeme říct, že je to cosi zmrzlého. Něco jako ledová ovocná drť. Ale, když si najdete Tip, dozvíte se mnohem víc. A teď je otázka, co do sorbetu dáme. Spokojíme se s mraženou ovocnou drtí nebo ještě něco přidáme? Vegetariánská blogerka Traci z Texasu přidává kokosové mléko, jiní plnotučné mléko nebo smetanu na šlehání, milovnice Itálie, blogerka Zuzka z Liberce, zase trvá na použití bílku. Narazíte i na recept, kde k cukru a pomerančové šťávě doporučují jenom bazalku. Nebo mátu. Nebo nic.
Objevuje se i ingredience, která leckoho odradí – pomerančový likér Grand Marnier, fakt nejlepší, jaký může být, ale za sedmičku dáte 494 korun, přinejmenším. Variantou je, že si likér doma vyrobíte z bílého rumu nebo vodky, variantou je, že na alkohol zapomenete.
| Traci (opravdu to není chyba, tak se píše, je to ženská podoba mužského Tracy) mě navnadila. Ne, že bych nutně musel propadnout vegetariánství, ale sáhnout po kokosovém mléku může být dobrá volba. Kdo se nebrání smetaně, šup tam s tím. Jenom počítejte s tím, že zaměstnáte mrazák a to nějakou chvilku trvá, podle výkonu lednice. Takže si tuhle mňamku raději připravujte až na zítra. |
| Potřebujete: |
- 1-1 a 1/4 kg pomerančů tedy dva velké a jeden menší
- 200 ml vody
- 210 g cukru krystal
- 1/8 lžičky soli
- 1 lžičku sušené citronové kůry
- 1/2 citronu
- 1/2 lžičky vanilkového extraktu
- 165 ml kokosového mléka s obsahem tuku 17-19 %
- Připravte si vše, co potřebujete.
- Cukr dobře smícháme s vodou, měl by se zcela rozpustit. Pak zahřejeme a vaříme asi 5 minut. Při vaření už nemíchejte. Je to vlastně klasický cukrový sirup, který se dává třeba do míchaných nápojů. Obvykle se vaří v poměru 1 : 1. Pak odstavíme a necháme vychladnout.
- Pomerančovou šťávu smícháme s citronovou šťávou, kůrou, vanilkovou esencí a troškou soli. Vmícháme kokosové mléko.
- Přidáme cukrový sirup a dobře promícháme. Třeba i mixerem. Ale v téhle mělké misce to nezkoušejte! A také zvolte správný nástavec – s metlou. Jinak poznáte nejenom fyzikální zákon jak se dělá vír, ale díky odstředivé síle máte všechno po kuchyni a nic v misce.
- Tyčovým mixerem se správným nástavcem a ve vhodné nádobě pořádně promícháme.
- Vlijeme do plastového boxu a vložíme do mrazáku.
- Po hodině nebo spíše dvou pobytu v mrazáku promícháme vidličkou, kterou obrátíme a směs prohrabáváme. To opakujeme ještě dvakrát. Potřebujeme totiž drť. Fakt to chvíli trvá. Mražení přes noc je skvělé, jenom s tím pak trochu víc zápolíte než si vyrobíte kýženou drť, ale za tu chvilku námahy to přece stojí. Jo, na tu noc do mrazáku dejte už minimálně jednou rozbitou hmotu, lépe se s tím pak ráno pracuje.
Jako základ sorbetu jistě považujete ovoce, ale bez cukrového sirupu to nejde. Pokud si připravujete míchané nápoje, podívejte se na kratší recept jenom pro sirup.
Jo, historický exkurz:
Sníh a led ochucený medem nebo ovocnou šťávou znali už ve starém Řecku a ve starém Egyptě. O tom, jak vznikla první skutečná zmrzlina, existuje více verzí. Některé prameny uvádějí, že to byli Mongolové, kteří ji rozšířili. Připravovali různé ochucené nápoje z mléka (kozího, velbloudího a jačího). Tyto nápoje ale díky chladnému horskému klimatu často zmrzly. Recepty na takto vyrobenou zmrzlinu měl ve třináctém století přivézt do Evropy cestovatel Marco Polo. Podle jiné verze zase první zmrzlina vznikla díky Číňanům, od nich recept přebrali Arabové a Peršané. Od Arabů se naučili dělat zmrzlinu Italové a její výrobu rozšířili dále po Evropě (arabské slovo scherbet znamená sladký sníh, z toho vzniklo italské slovo sorbetto, tedy sorbet). Na počátku se zmrzlina podávala jen v nejvyšších společenských kruzích.
Ve střední Evropě se zmrzlina stala oblíbená v první polovině 18. století. Vyráběla se ze žloutků šlehaných s cukrem a smetany. Do této hmoty se přidávaly různé přídavky jako ovoce, vanilka a kakao. Výroba zmrzliny v českých zemích se rozšířila počátkem 20. století, kdy ji vyráběly zejména cukrárny. V roce 1903 byl patentován zmrzlinový kornout a v roce 1921 byla vyrobena první zmrzlina s dřívkem. Roku 1936 byl sestrojen plně automatický rotační stroj, který zmrzlinu na špejli vyráběl.
